Penězovod z kapes občanů, státu i firem do soukromých kapes...

Velmi účinný způsob jak získat peníze od státu, výrobců, spotřebitelů i za odpad jedním šikovným tahem se podařilo vymyšlením úžasného systému, kterému se říká „kolektivní“. Není jen jeden, může jich být tolik, kolik ministerští úředníci na MŽP ČR schválí. Úsilí ministerských úředníků MŽP ČR a lobbistů přitvrzuje při upevňování pozic, při odsávání peněz z kapes občanů, státní pokladny a státních institucí i všech dalších podniků a firem.

toky peněz za nic...J.Barta

Jednoduchým zavedením povinnosti platit za likvidaci nových výrobků ještě než je začnou spotřebitelé používat, byl vytvořen unikátní způsob ždímání všech českých občanů, tedy všech spotřebitelů od prostého občana, přes firmy, dobročinné spolky i státní instituce (opět placené z peněz občanů), vládu a prezidentskou kanceláří konče.

Položme příkladem otázku: Kdy jste si byli koupit nějaký elektrospotřebič? Počítač, televizi, ledničku, notebook, tiskárnu, žehličku nebo něco jiného, co je poháněno elektřinou nebo elektromagnetickým vlněním? Jistě si tedy pamatujete, že jste museli zaplatit poplatek za likvidaci. Komu – kolektivním systémům! Stejný poplatek ale za uvedení na trh platí i dovozci a výrobci. Komu – přeci kolektivním systémům.

Kolektivní systémy byly vytvořeny na MŽP ČR a uzákoněny, včetně povinnosti pro všechny, platit do kapes těchto systémů. Zapomnělo se však na právo kontroly (úmyslně?) v těchto ryze soukromých firmách. Lidem byla naservírována pohádka o tom, že kolektivní systémy zajišťují odstranění a likvidaci elektrovýrobků, které již nebudou použitelné, tedy po skončení jejich životnosti.

Ve skutečnosti kolektivní systémy kasírují od výrobců/dovozců i spotřebitelů. Třetím příjmem kolektivních systémů jsou peníze z pořádaných aukcí nashromážděných elektrospotřebičů po skončení jejich životnosti (vyhozené konečnými spotřebiteli). Na těchto aukcích nabízí kolektivní systémy sebraný materiál zpracovatelům, kteří jej koupí a zaplatí jen proto, aby nemuseli propustit na dlažbu své zaměstnance, kteří tento materiál třídí, demontují a připravují jako suroviny pro další využití.

Tady ale pozor! Do doby, než převezme vyhozený elektrospotřebič konečný zpracovatel, se nejedná o odpad, ale tzv. „zpětný odběr“, který se může povalovat kdekoliv, škodit přírodě i lidskému zdraví, ale kolektivní systém to má dovoleno! Co mu je po přírodě a zdraví lidí i všeho živého. Peníze jsou peníze! Bylo by dobré zveřejnit osobní konta úředníků, kteří se na schvalování kolektivních systémů podíleli, ale i těch, kteří nyní bojují za legislativní změny, aby se kolektivní systémy staly monopolními hráči v České republice při přebírání elektrošrotu.

Při procházce ulicemi města lze často vidět vyhozené elektrospotřebiče, které demontují sběrači kovů a bezdomovci. Nebylo by lepší motivovat poslední uživatele finanční částkou/zálohou, kterou konečný uživatel elektrospotřebiče dostane při jeho předání ve zpracovatelském zařízení nebo ve sběrně, kde se stane regulérním odpadem k recyklaci a využití se všemi prioritami ochrany životního prostředí?

Odpad by stal opět odpadem, lidé by měli zájem o předání tam, kde bude bezpečně recyklován, při nákupu nových spotřebičů by se cena snížila o nesmyslné poplatky za likvidaci a navíc by netrpěla příroda haldami spotřebičů čekajících na aukci jako zpětný odběr (ve skutečnosti odpad). Pokud o podobných hromadách víte, nebo jste je někde viděli, uvítám vaše fotky s adresou takového odpadu. Je možné zasílat i fotky z vašich ulic, lesa a jiných míst. Nejlepší bude vybrána k 28.2.2013 a zveřejněna. Fotky a informace můžete zasílat na: [e-mail]